Nemůžu začít jinak, než že se tě zeptám na blokádu Brna. Sdílíš nadšení z jejího průběhu?
Jistě. Organizátoři jsou borci, skvěle udělali mobilizaci, zorganizovali blokádu, dokázali získat podporu mnohých význačných osobností, prostě perfektní práce, není co dodat. Nejvíc bych si přál, aby se někteří bezesporu schopní lidé, kteří pracovali v brněnských iniciativách zapojilo do občanského antifašismu dlouhodobě, to by mohl být největší přínos blokády Brna a bylo by to moc potřeba. Brňákům za to, co dokázali, moc děkuju.
Přijde ti, že „aktivistická komunita“ potřebuje „novou krev“ ?
No především potřebuje „krev“ nějakou. Myslím, že dochází k přelomu v české (neradikální) antifašistické scéně. Uplynulých 20 let se občanský sektor o nácky příliš nestaral, „odpovědnost“ byla přesunuta na několik neziskovek, které od státu dostaly zaplaceno, aby se tématu nacismu věnovaly. Máme v ČR jednu neziskovku, která fotí nacisty na demonstracích, jednu, která pomáhá lidem, které nacisté zmlátí, a třetí, která o akcích nacistů informuje. Tyto neziskovky dělají, co mohou, a nelze očekávat, že udělají více.
Tu čerstvou krev a posily do antifašistické scény je třeba hledat jinde. V tom si myslím, že je draze získané vítězství z Nového Bydžova a Krupky. Mnoho lidí, aktivních jednotlivců, se tam poprvé zúčastnilo podobné demonstrace, poprvé zažili tu strašnou atmosféru strachu a nenávisti, kterou s sebou přináší naci pochod, byli konfontováni s násilím. Tyto lidi to probudilo, začali se zajímat, začali být aktivní, psát blogy, vzdělávat se v problematice, mnozí z nich jeli po výprasku v Bydžově do Krupky, kde byli biti znovu a jeli i do Brna, ač nevěděli, jestli tam policií nebudou zbiti opět. Doufám, že účast na blokádě v Brně takto zapůsobí na další lidi. A potom ta úžasná věc se zapojením křesťanů.
To trochu rozveď. Říkal jsi, že Bydžov ústecká iniciativa organizovala s neziskovkami a Krupku s křesťany. Proč ta změna?
No změna… Od začátku, tedy od roku 2009, se v naší ústecké Iniciativě angažuje několik duchovních různých církví. První ekumenická bohoslužba byla sloužena pod hlavičkou naší Iniciativy v dubnu 2009 v ústeckém Chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Další náboženské shromáždění jsme uspořádali na hřišti v Trmicích u Ústí nad Labem v květnu 2010 v den, kdy se v Trmicích odehrával „předvolební míting“ Dělnické strany sociální spravedlnosti.
Chci říct, že naše Iniciativa má velmi různorodé složení, od pravičáků po levičáky, jsou zastoupeni konzervativci i liberálové, studenti i učitelé, náboženský prvek v Iniciativě byl přítomný po celou dobu. Naše Iniciativa má vždy takové směřování a její aktivity takovou podobu, jak jsou aktivní její členové. První rok byl velmi silným a aktivním členem Člověk v tísni, a tak ten první rok byl hodně v jeho znamení a režii. Druhý rok Iniciativy bylo nejaktivnějším členem Iniciativy naše úžasné ústecké Muzeum. Proto většina jejich aktivit byla muzejnického a vzpomínkového rázu. Letos jsou aktivní a pro Iniciativu hodně pracují křesťané, duchovní, a vtiskávají tak logicky Iniciativě svou formu a obsah.
A ta změna? Proč v Krupce nebyly neziskovky, které se předtím zapojily do organizace Bydžova?
Neziskovky se na organizaci Nového Bydžova nepodílely, přestože jsme škemrali, aby nám pomohly. Bylo s tím opravdu hodně práce a Bydžov je z Ústí nad Labem ještě o hodně dál než z Prahy. Nový Bydžov organizoval tým naší Iniciativy společně s o.s. Romea, která celé události zajišťovala mediální podporu a pronajala na den akce autobus z Prahy. Některé lidskoprávní neziskovky nás však podpořily alespoň například tiskovou zprávou nebo tím, že k účasti v Novém Bydžově zvaly své příznivce. V dvousethlavém davu, který byl v bydžovské ulici Na Šarlejích předtím, než do něj najeli policisté na koních, bylo hodně lidí z pražských neziskovek. Policejní zákrok pro ně byl těžkým šokem, nebyli na něj připraveni. Najednou zjistili, že reálný antifašismus vypadá jinak, než z tepla pražské kanceláře. I když se neziskovky označují rády slovem „nevládní“ , v reálu jsou mnohé z nich na vládních penězích, grantech a dotacích zcela závislé, nebo mohou být závislé i na přátelských kontaktech do státních složek. Při zákroku si uvědomily, že najednou stojí na „druhé straně“ , proti policii, která je řeže a rozhání. Začaly se o ty granty,dotace a kontakty bát. Některé nám napsaly, že s námi už nemluví, že už nikdy v budoucnu nebudou porušovat zákon (neuposlechnutí výzvy) nebo se od nás dokonce písemně distancovaly. Velmi se mi ulevilo a potěšilo mě, když někteří z nich přijeli do Brna a páchali tam v ulici Cejl opět přestupek.
Dozvěděl jsem se také, že některé pražské neziskovky, které o sobě tvrdí, že se zabývají problematikou neonacismu (což ale v reálu vůbec nemusí vůbec být pravda), pravidelně dochází na Ministerstvo vnitra a tam zasedají ve skupině nazývané Task force C, společně s úředníky Odboru bezpečnostní politiky. Odbor bezpečnostní politiky MV je přitom entita, která má na starost vypracování teoretické argumentace a stanovisek, na základě kterých jsou poté rozháněni a biti lidé, kteří protestují proti pochodům nacistů, zásahy proti odpůrcům nacistů běží pod jejich taktovkou. Policisté, kteří rozehnali bohoslužbu 9.4. v Krupce, tak učinili na základě podkladů, které jim tento odbor vypracoval. Po rozehnání bohoslužby tento odbor vydal prohlášení, ve kterém rozehnání bohoslužby a následný zákrok proti romským obyvatelům sídliště v Krupce označil za „maximálně korektní“ (!!!). Pražské neziskovky, které se do této pracovní skupiny zapojují, se tím samy kompromitují a dle mého názoru jde o maximální konformismus a popření role, kterou by měly nevládní, nestátní organizace v demokratické společnosti hrát.
A křesťané v Krupce?
Úžasní a nepřekonatelní. Při organizaci Krupky stála naše Iniciativa zcela osamocená. Křesťané nám se vším pomohli. Před pochodem nacistů jsme Krupku pravidelně navštěvovali a místní Romáci, kteří jsou věřící, nám vyprávěli o svém úžasném faráři otci Šťastném. Když jsme mu zavolali, jestli by nechtěl v Krupce pro své věřící 9.4. sloužit bohoslužbu, hned souhlasil. Stejně tak přijel farář Pavel Šindler z Humpolce a spolu sloužili ekumenickou bohoslužbu, která byla bohužel nejdříve narušována takzvanými policejními antikonfliktními týmy a následně brutálně rozehnána speciálními útvary pořádkové policie.
Účastnil jsem se už mnoha demonstrací a na některých jsem viděl ledacos. Nikdy jsem se ale nesetkal s takovou odvahou, jakou projevili otec Šťastný a bratr Šindler během policejního zákroku. Viděli, že se k nim blíží stovky zakuklených těžkooděnců s teleskopickými obušky v rukou a za nimi je k útoku seřazená obrněná policejní jízda. Otočili se k nim zády a dál pokračovali v pronášení modliteb a zpěvu náboženských tísní až do chvíle, než je těžkoděnci umlčeli a podnohama jim začaly vybuchovat policejní dělobuchy.
Přestože křesťané a faráři byli v Krupce terčem zákroku poprvé, stejně jako neziskovky v Bydžově si zachovali odvahu, přesvědčení a rovnou páteř i po zákroku. Ke skandálnímu rozehnání bohoslužby se vyjádřily církevní autority a samotní křesťané s námi začali spolupracovat ještě intenzivněji. Myslím, že křesťané mají v ochraně slabých a obraně proti násilí a nenávisti obrovský potenciál, který se začíná probouzet a aktivizovat. Je to podle mě jejich přirozená role ve společnosti.
Někteří vaši kritici a také policie tvrdí, že se jednalo o bohoslužbu fingovanou a že pořádáním náboženských shromáždění zneužíváte mezery v zákoně.
To je nesmysl, který mohu snadno vyvrátit. Jak už jsem zmínil, naše iniciativa v sobě má od začátku křesťanský prvek, který je dán účastí duchovních. Postupem času jsme na základě těžce nabitých zkušeností došli k závěru, že bohoslužba je ideálním formátem shromáždění, jaké pořádat v době pochodů nacistů do romského ghetta.
A to z několika velmi podstatných důvodů: Zaprvé, ve chvílích ohrožení lidskosti a hrozícího násilí pořádali lidé, vždy v dějinách lidstva, právě náboženská shromáždění a bohoslužby , zadruhé, bohoslužba je ze své podstaty nenásilnou a má velký potencionál mírnit a klidnit potencionální agresivitu svých účastníků , a zatřetí drtivá většina romských obyvatel sociálně vyloučených lokalit, a o jejich ochranu nám jde především, jsou věřící a bohoslužbu vítají a chtějí.
Dříve jsme ještě dodávali, že náboženské shromáždění přináší i výhody ze shromažďovacího zákona. Přišli jsme však na to, že policejní těžkoděnci nerespektují náboženský charakter shromáždění a rozeženou ho, tak i tak, i s faráři, jak každý mohl vidět v Krupce a Bydžově. Tím tedy tento důvod padá a bohoslužby v těchto chvílích budeme organizovat dále z důvodů, které jsem vyjmenoval. Jsem přesvědčen, že kromě svátků jako Vánoce a Velikonoce není vhodnější okamžik pro sloužení bohoslužby, než v době přímého ohrožení komunity hrozícím násilím z nenávisti. Krom toho lidé jsou k pořádání bohoslužeb a společným modlitbám ve chvílích ohrožení a hrozícího násilí nabádáni i v Bibli a mnohých dalších náboženských textech.
Policie začala tvrdit, že ekumenická bohoslužba, která byla sloužena 9.4. v ulici Karla Čapka, nebyla bohoslužbou, protože údajně nesloužila k vyjádření náboženského vyznání, ale šlo údajně ve skutečnosti o protestní shromáždění. To je samozřejmě směšné tvrzení, protože jestli shromáždění je bohoslužbou nebo ne, určuje především obsah tohoto shromáždění. Obsah bohoslužby v Krupce byl jasný- čtení z Bible, modlitby, kázání a zpěv náboženských písní. Některé modlitby z Krupky jsou stovky let staré a byly napsány právě pro takovouto příležitost – hrozícího násilí, „nepřátel před branami“. Policie dle mého mínění bohužel nemá žádné odborníky, kteří by byli vzdělaní a zběhlí v otázce náboženství, liturgie, teologie a podobně. Nepozná tudíž, co je bohoslužba a co není. Myslím si, že policejní právník či důstojík, který psal už 8.4., tedy den před naší bohoslužbou, že naše bohoslužba sloužená v Krupce není bohoslužba a že může být rozehnána, k tomuto hodnocení neměl žádnou kvalifikaci, velmi pravděpodobně se předtím nikdy v životě bohoslužby ani neúčastnil…
Co si vůbec myslíš o Policii, její práci a roli během pochodů nacistů? Komunikuje vaše ústecká Iniciativa s policií?
Donedávna jsem měl k policii respekt a snad si i vážil její práce. V minulosti jsem dokonce pro policii přednášel, školil policisty v problematice chudinských ghett a extrémní chudoby a to z dobré vůle a zadarmo, dokonce i cesťák jsem si platil ze svého…
Když jsem v Krupce viděl, jak policie silou rozhání bohoslužbu a hází dělobuchy mezi její účastníky a duchovní, dospěl jsem k názoru, že policie se zcela vymkla kontrole a nefunguje na principech policie demokratického státu.
Naše Iniciativa až do událostí, které se staly 9.4. v Krupce, s policií vždy komunikovala, sdělovala jí všechny informace, snažila se policii vycházet vstříct. Tento postoj jsme ale po Krupce zásadně přehodnotili. Policie se vždy jen snažila z nás vytáhnout informace, aniž by nám sama jakékoli dala, nikdy jsme od ní nedostali žádné záruky nebo nám lhali. Informace, které od nás získali, použili jen k jedné věci, aby rozestavili těžkooděnce na místa, ze kterých se jim budeme dobře rozhánět. Tedy s policií jsme přerušili komunikaci a do budoucna před nimi naše plány budeme tajit z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti účastníků našich akcí.
Nedávno jsem četl, že funkční demokracie se pozná podle toho, že učitelé mají vyšší plat než policisté. Ve vyspělých demokraciích na západ od našich hranic mají vyšší platy učitelé, na východě, na Balkáně v zemích bývalého Sovětského svazu a v asijských diktaturách mají větší platy policisté. Stejně tak v ČR, kde plat nastupujícího policisty je větší, než plat mladého učitele, přestože policista má jen maturitu a učitel předtím vystudoval univerzitu a jeho práce je daleko náročnější. Skandální mi přijde, že mladý policista bez vysoké školy má plat vyšší než člověk s doktorátem, který učí na vysoké škole nebo vědec v Akademii věd. To není v demokratických státech, kde policie „pomáhá a chrání“, normální. Samozřejmě si uvědomuji, že i policie potřebuje na určitých pozicích vysoce kvalifikované profesionály, které je třeba dobře zaplatit.
Policie má i další výhody. Když jsem naposledy pro policii přednášel, bylo to v rekreačním středisku policie v Chráněné krajiné oblasti Česko-saské Švýcarsko. Chtěl jsem si na baru dát kávu, ale neměl jsem moc peněz a věděl jsem, že ceny v okolních rekreačních zařízeních jsou opravdu velmi vysoké. Zeptal jsem se tedy pracovnice za barem, kolik stojí presso. Stálo 5 kč (slovy: pět korun). To mě velmi překvapilo, protože je to cena nižší, než kolik stálo presso před rokem 1989. Pracovnice jsem se zeptal, kolik stojí panáky drahých destilátů, které stojí vyrovnány za barem – skotské whisky, mexické tequily, jamajské rumy – a než mi to stačila říct, okolo mě stojící policisté na ní dramaticky gestikulovali, že mi to sdělovat nemá. Tipoval bych, že policisté tam popíjejí (za naše peníze) tyto destiláty maximálně za 10 kč.
Takovéto věci jako přemrštěné platy a různé vedlejší výhody policistům dávají pocit, že nejsou našimi služebníky a úslužnými zaměstnanci, které si platíme, aby nám pomáhali, ale něco víc, privilegovaná kasta. Policisté, kteří zasahují proti pokojnému shromáždění, pak roboticky a bez přemýšlení poslouchají rozkazy, protože nechtějí přijít o místo, vědí, že při své kvalifikaci by takový plat, jako mají jako mají u policie, nikde jinde nikdy nedostali.
Jsou i další důvody, proč česká policie pracuje tak, jak pracuje. Často jezdím do Německa a vím, že tamní policie pracuje zcela jinak a mnohem lépe než ta česká. Je o světelné roky napřed před českou policií. To souvisí s požadavky na německé policisty. Němečtí policisté jsou cvičeni, aby používali rozum, samostatně se rozhodovali a měli odpovědnost za své chování. Ti čeští jsou trénováni, aby bez přemýšlení strojově plnili rozkazy.
Zajímavé mi přijde, že chce-li někdo pracovat u německé policie, musí perfektně ovládat (tj. ne na středoškolské úrovni) alespoň jeden cizí jazyk. To potřebuje na pozici pochůzkáře nebo dopraváka. Chce-li dělat důstojníka a něco řídit, musí umět na dobré úrovni jazyky dva. Z toho vyplývá, že mnozí lidé, kteří v ČR dělají vysoké policejní důstojníky a velí zásahům proti demonstrantům, by v Německu nemohli dělat ani pochůzkáře.
Co vaše ústecká Iniciativa, v jaké je kondici, nejste už unavení?
S velkou radostí a hrdostí můžu říct, že nás naopak události roku 2011 posílily a naše Iniciativa je akceshopnější a silnější, než kdy dříve.
Už jsem to zmiňoval, v Krupce i Bydžově bylo přítomno mnoho „prvodemostrantů“, které to velmi zapálilo a motivovalo k další činnosti a aktivitě. Tím se velmi posílil náš kádr a tým o několik velmi schopných lidí, kteří začali pro naší iniciativu pracovat.
Konečně se nám podařilo vyřešit problém s právníkem. Dlouhou dobu jsme naráželi na bariéru a překážku, že jsme neměli k dispozici dobrého a spolehlivého právníka, který by nám poskytl právní servis na špičkové úrovni. To se změnilo a poprvé se to projeví v následujících dnech, kdy podáme ústavní stížnost. Našeho skvělého právníka jsme tak před brněnskou blokádou mohli „vypůjčit“ i Brňákům v iniciativě Brnoblokuje, aby jim pomohl s čím bylo potřeba.
Rozehnání bohoslužby v Krupce policií bychom chtěli dotáhnout do konce, napsali jsme otevřený dopis ministru vnitra, na který jsme ale nedostali žádnou odpověď, požádali jsme poslance Františka Bublana o ústní interpelaci ministra vnitra ve Sněmovně, já jsem za sebe napsal podnět k prošetření zákroku na Inspekci ministra vnitra.
Co si myslíte, že ústavní stížností dosáhnete? Pomůže něčemu?
Detaily bych nechtěl komentovat, nejsem právník a ani jim nerozumím. Myslím však, že naše ústavní stížnost a hlavně tedy její obsah mnohé velmi překvapí. Nechci zatím prozrazovat víc, ale jestli bude úspěšná, přinese velkou a zásadní změnu pro pochody nácků, antifašisty, kteří směrem k nim aktivně vystupují, a pro policii, která pochodům nácků posytuje ochranu a čistí jejich trasu od občanů, kteří s naci pochodem nesouhlasí.
A co dál? Chystáte něco?
V následujících měsících bychom v Ústí chtěli uspořádat něco jako konferenci o tom, jak na nácky. Vzít si ponaučení, vyměnit a konfrontovat své zkušenosti. A samozřejmě jsme připravení vystoupit směrem k pochodu nacistů, který by směřoval do lokality obývané chudými Romy, nebo se odehrával v našem okolí.
Jak tedy na nácky? Máš nějaký recept?
Jsem přesvědčen, že problém s (neo)nacismem a fašistickými trendy ve společnosti nevyřeší zákazy, represe, uvěznění některých nacistů nebo zákazy jejich pochodů. To prostě nefunguje. Myšlenky a ideologie nejdou zakázat, ale jdou vyvrátit a obnažit to, na čem stojí, tedy v případě ideologie nacionálního socialismu čili nacismu na nenávisti, rasové nerovnosti a násilí. Když bude toto demaskováno, lidé, krom 5% frustrovaných, agresivních nešťastníků, nacismus odmítnou. Myslím, že velmi dobře to shrnul, dle mého názoru zdaleka nejlepší odborník na (neo)nacismus v ČR, dr. Charvát v tomto textu, zcela se s ním názorově ztotožňuju.
Proti nacismu pomůže jedině, když většinová společnost pochopí, na čem je založen, prohlédne jeho lži a uvědomí si k čemu by jeho vzestup vedl. A až si lidé, kteří nenávidí cigány, a takových je v ČR bohužel většina, začnou klást otázku „A kdo přijde na řadu po cigánech?“.
